Není to tak dávno, co se v Praze uskutečnila nejvýznamnější módní akce roku MB Prague Fashion Week. Nemuseli jste ani patřit mezi návštěvníky, fotografy nebo novináře ze zájmových okruhů, abyste se v ulicích nesetkali s důkazy toho, že tento event probíhá. Na ulici, v obchodech nebo dopravních prostředcích, tam všude bylo možné narazit na mladé a na první pohled odlišně vzhlížející osoby hrdě vystavující visačku s nápisem „model“. Nejsme tu od toho, abychom hodnotili, kdo co nosí, ale u části z nich jsme si mohli všimnout zvláštních, až lehce nevkusných bot.
Dad sneakers, ugly sneakers, weird shoes. Ať už je označujeme jakkoli, ve zkratce se jedná trend, který od kotníku dolů registrujeme posledních několik let – a to dost výrazně. Trend, který mnohým z nás na nohou vyměnil jednoduché estetické tenisky za dost často až nevkusné a neuspořádané cosi jen hodně vzdáleně připomínající botu.
Kontrasty
Proč nás opustila touha po snaze zadat kritikům neoliberálního street stylu jen minimům podnětů proto, aby srovnávali dnešní zvrácenou módu s gentlemany třicátých let? Důvodů může být hned několik.
Nabízí se uvést, že trend ugly shoes jde ruku v ruce s kontrasty, které se v rámci celého světa vytvářejí nejen v módním odvětví. Když pomineme například neustále rostoucí rozdíly mezi společnostmi ve světě a půjdeme za něčím mnohem více viditelným, jako první nám vyvstane kupříkladu kontrastní výstavba budov, kde vedle sebe často vídáme koncepční stavby staré sto let a více, a hned vedle nich jako pěst na oko moderní extravagantní stavbu, která působí, jako by měla každou chvíli vysunout klapky a zmizet v oblacích. Příkladem za všechny je třeba blížící se přestavba Masarykova nádraží v Praze od Zahy Hadid.
A to vadí?
Podobných příkladů kontrastů je kolem nás plno. Otázka zní, vadí nám to? Rozhodně ne. Všechny tyto nepoměry, ať už je řeč o módě, zmiňované architektuře, politice nebo životním stylu každého z nás vytváří úžasný dynamický kompot, nebýt kterého by tu byla nuda a nic než nuda.
Úplně stejně je to i s teniskami, které jsou, ať chceme, nebo ne, alfou a omegou celého outfitu. Ukazují, co máme rádi nebo kam patříme (nebo chceme patřit), a občas, když už se na veřejnosti nebo doma setkáme s nepochopením, máme na talíři alespoň návrh na diskuzi. I proto se vyplatí doufat, že nových inovací, povedených či nepovedených, bude do budoucna co nejvíce. Protože když už nic jiného, máme alespoň co obouvat. Třeba tyhle pecky od Reeboku: