Loni se jim podařilo něco, v co už snad nevěřili ani ti nejskalnější fanoušci. Kluci z legendárního Chaozzu se opět sešli na jednom pódiu a dokázali, že hip hop má v jejich podání šťávu i po šestnácti letech. Teď jedou tour Ale už. Přečtěte si rozhovor s nimi.
Koukám, že tady dneska nakonec chybí Fugaz. Zastihnout vás je často prakticky nemožná věc, která se s Chaozzem táhne celou jeho historií. Čím to je, že vám dodneška zůstala tak krásná schopnost umět ignorovat čas, telefony, schůzky…?
Deph: No my už jsme asi prostě takoví. Soustředíme se totiž hlavně na důležitý věci. Na muziku a všechno kolem ní. A u Fugaze bych ani nebral, že nedorazil, protože ten s námi vlastně není skoro furt.
A víte alespoň, kde je mu teď konec?
Rusty: On se přestěhoval z Beskyd do Děčína. Takže by měl být na cestě do Prahy, ale jestli to tak je, nemáme absolutně ponětí. Dovolat se mu nemůžeme a jelikož už zase nemá internet, tak člověk nikdy neví, co všechno za informace si zrovna přečetl. Původně ani netušil, že má dneska dorazit, takže je to s ním trošku těžší.
Ba2s: Ale vypadá to na dobrý cestě. Za půl roku už bude v Ústí a možná že až v Mělníku.
Vzpomenete si, na co nejdůležitějšího jste během kariéry zapomněli, nebo kam nedorazili?
Deph: Na svůj pohřeb.
Já věděla, že tohle přijde…
Maro: Já sice nepatřím do kapely, ale jako fanoušek jsem nedávno viděl nějaké opakování pořadu Rande, kde měli kluci vystupovat. No a moderátoři ještě těsně před tím říkali: „Tak dneska mají přijít kluci z Chaozzu, ono se v hip hopovém prostředí nechodí včas, takže tady sice ještě nejsou, ale už určitě už jedou. Nakonec teda sice přišli, ale pozdě.
Vlastně i to bavení o „comebacku“ se táhlo dost dlouho. Pak se všeho chopil Metoděj a domluvil s vámi vystoupení na End Of The Weak, zařídil zkušebnu, organizoval zkoušky. Kdo má teď na starost vás k něčemu dokopat?
Ba2s: Pořád Metoděj, protože on je zodpovědnej za to, že jsme se probrali.
Deph: My ho tak trošku angažovali na plnej úvazek, jako hlavního hrotiče. No a vypadá to tak, že nám pořád volá a my mu to stejně nezvedáme. Prostě klasika.
Každý z vás šel úplně jinou cestou. Rusty ani Fugaz už se hudbě vůbec nevěnují, přesto vás to všechny táhne k Chaozzu zpátky. Proč? Jaký pocit vlastně máte, když spolu stojíte na jednom podiu?
Kato: My se totiž pak cítíme zase jako zamlada.
Rusty: Přesně tak. To jsi řekl dobře.
Ba2s: Jelikož jsme si to před x lety všechno najeli, už to v nás asi navždycky zůstane. Samozřejmě se člověk taky chce trošku vyblbnout. Přece jenom koncertování s Chaozzem je úplně něco jinýho, než když dělám DJe.
Když se vrátím ke starým písničkám. Hodně z nich vám prý už nejde do pusy nebo v dnešní době prostě nemají cenu vůbec hrát. S čím konkrétně se už absolutně neztotožňujete?
Deph: Ono to není ani o filosofický stránce, ale spíš o technický a hlavně o způsobu vyjádření. Bylo nám, kolik nám bylo, a prostě jsme neuměli věci vyjadřovat tak jako dneska. Spousta formulací působí dost dětinsky, jako třeba „ Viděl jsi včera zprávy? Jo viděl, ale byl jsem plnej trávy.“ Prostě věci, co v normálním jazyce nezaznívají a byly formulovaný jenom proto, aby se rýmovaly. Dneska člověk vidí, že se dá všechno říct jinak, přirozeně.
Pokoušeli jste se udělat změny i v Policii, ale fanoušci je moc nepřijali….
Ba2s: Šlo hlavně o ten ukřičenej refrén, kterej mi prostě vůbec nesedí. Takže jsem ho trošku upravil a zjistil, že se vůbec nechytnul a že lidi si ho jedou pořád po staru. Na další show už se teda nechal jenom na fanoušcích a asi to tak i zůstane.
DJ Smog prý příliš zájmu o návrat Chaozzu nejevil, o Skuplovi se toho moc neví. Jak mezi vás zapadnul Maro, který je DJ Prago Union?
Ba2s: Já za sebe můžu stoprocentně říct, že Maro je rozhodně člověk na správným místě.
Deph: Ale hlavně rozhodně nejlepší DJ, jakýho jsme kdy v Chaozzu měli. Ačkoliv by to neměl slyšet, aby si o sobě moc nemyslel.
Jak to cítíš ty, Maro?
Maro: No kupodivu si myslím, že jsem zapadnul dobře, že mě kluci přijali. Samozřejmě se můžu mýlit, ale ten pocit je hlavní, protože samozřejmě přispívá k výsledku. Popravdě ale vlastně úplně rovnocennej nikdy nebudu, jelikož nepatřím do původní formace.
Když se k těm loňským vystoupením vrátím. Přišlo mi, Adame, že ses držel trošku zpátky a postával vzadu. Bylo to tím, že jsi šel o něco víc s kůží na trh než ostatní, nebo jsi chtěl, aby si to kluci pořádně užili?
Deph: Určitě je správně za B. Myslím, že lidi tohle zbytečně moc řešili. Já na podiu trávím každej víkend a věděl jsem, že kluci si tuhle příležitost užijou. Takže já se spíš soustředil, abych vypouštěl z hrdla to, co mám, a kluky jsem nechal, aby se vyřádili. Myslím, že nejvíc to vzal za svý Fugaz, kterej si za těch patnáct let nesvlíknul ty stejný lacláče.
I když mezi vámi všechno funguje, jako byste spolu přestali hrát včera, najde se přece jenom něco, v čem už jste dneska jiní?
Ba2s: Já mám spíš pocit, že se mění všechno okolo mě, ale já zůstávám furt stejnej.
Rusty: Přesně. Jen je nám prostě kalendářně víc.
Deph: Lidi se zase až tak moc nemění, teda myslím, že konkrétně my jsme se nezměnili. Což je teda vlastně dost divný. Citoval bych tu novou písničku: „Kdo by čekal, že některej z nás zmoudřel, by měl bejt velkej fanda do čekání, páč bohužel.“
V devadesátkách jste byli jedna z kapel, která formovala český rap. Jaký máte názor na ten současný?
Ba2s: On je to dost širokej pojem, protože rap se dneska rozvětvil do mnoha žánrů.
Deph: Celkově jsou teď žánry mnohem míň důležitý než tenkrát. Dneska jde hlavně o to, jestli to někoho baví, nebo ne. Ale když si představím, o čem jsme tenkrát snili a co každej z nás chtěl, aby se s rapem stalo, tak myslím, že se vlastně stalo i mnohem víc. Takže za mě spokojenost.
Pak se Deph zvedá a odchází k telefonu. „Jo a heč, čekáme druhý! Teď nás bude doma pět. Ještě nevíme, co to bude, ale narodí se v září,“ prohlásí hrdě a okamžitě se rozpoutá vlna gratulací, k tomu, že rapperovi k dceři Jasmínce přibude další potomek.
