Naposledy se takhle město Pittsburgh radovalo 12. června 2009. A na den přesně po sedmi letech můžou propuknout oslavy znovu. Tučňáci vyhráli šestý zápas na ledě San Jose Sharks a stali se čerstvými držiteli blyštivého Stanley Cupu. V jejich historii už počtvrté.
V play-off celou dobu značně dominovali a výjimkou nebyla ani finálová série. V té byli střelecky aktivnější, než žraloci. Avšak všechny jejich společné zápasy skončily hodně těsným výsledkem – maximálně o dva góly. A to hlavně díky brankářům. Martin Jones chytal všechny finálové zápasy fantasticky a jinak tomu nebylo na druhé straně hřiště, kde stál Matt Murray.
Pravá radost se pozná na první pohled!
Ten si letos zažil pozoruhodný příběh. Penguins ho draftovali v roce 2012 až ve třetím kole a od té doby Matt Murray tvrdě maká a jde si za svým snem. Poprvé na sebe upoutal větší pozornost minulou sezónu v AHL, kdy se jeho procentuální úspěšnost zákroků zastavila na čísle 94,1 %. Navíc nedostal přes 300 minut gól.
V letošní sezóně využil téměř dvoumetrový golman svou příležitost naplno. Poté co se zranila jednička Marc-André Fleury a posléze i dvojka Jett Zatkoff nastoupil do brány on. A zůstal v ní až do konce sezóny, i přesto, že Fleury už byl zdravý. Jeho zásluhy na výhře Stanley Cupu jsou tedy obrovské, protože až do posledního zápasu chytal opravdu fantasticky.
V prosinci to ale s tučňáky vypadalo bledě. V tabulce drželi příčku, která ani nezajišťovala postup do play-off, tudíž v tu dobu ani nikdo nepomyslel na to, že by se mohli dostat až do finále Stanley Cupum natož ho vyhrát. Kapitán Sidney Crosby se nechal slyšet, že to pro ně bylo velmi náročné období. Dokázali se ale semknout a všichni již víme, jak to dopadlo. Crosby se zároveň stal zcela právem nejužitečnějším hráčem vyřazovacích bojů, za což dostal Conn Smythe Trophy.
Velkou zásluhu na tomto úspěchu má také trenér Mike Sullivan, který tým vedl jako hlavní trenér od poloviny prosince.
