Dancehall je ošemetná věc. Na jednu stranu je od reggae vcelku jasně oddělovaný, na straně druhé většina jeho tvůrců a interpretů řekne, že oboje jedno jsou, že jde o větve stejného stromu. O dancehallu je tu v České republice, především v mladší generaci, ještě stále povšechná znalost omezující se na nejaktuálnější umělce jako Vybz Kartel, Konshens, Busy Signal nebo Alkaline a Tommy Lee. Ale i mnozí lokální veteráni žijí v pověrách, legendách a nevědomostech. Už víme, že formování dancehallu začalo koncem sedmdesátých let dvacátého století a že to byla doba, která doposud dala největší prostor jamajským deejayům, tedy rapperům v tamějším názvosloví.
Bylo několik aspektů, které dancehall spoluutvářely. Nadvláda některých labelů a soundsystémů v jednotlivých částech osmé dekády. Praxe využivající riddim, instrumentálku, do maxima tím, že na něj svoji verzi dalo přehršle umělců. Digitální revoluce roku 1985. Tady je deset songů, o kterých si myslíme, že charakterizují vývoj dancehallu v jeho počátcích. Neseřazujeme je chronologicky ani podle oblíbenosti. Takové žebříčky si už sestavte sami. A především to berte jako pootevření dveří, které za sebou schovávají mnohem a mnohem víc.
Josey Wales – Leggo Mi Hand Gateman (Volcano, 1983)
Label Volcano měl zásadní vliv na vývoj dancehallu. V první polovině osmdesátých let měl Roots Radics, nejlepší studiovou kapelu té doby. Nejen díky tomu spolupracoval s nejlepšími jamajskými umělci stejného období. Josey Wales byl jedním z nejpřednějších z nich. Styl studoval u učitele učitelů deejaye U Roye a jeho postupy přenesl do aktuálnější podoby. Jeden z jeho největších hitů Leggo Mi Hand je vlastně jednoduchý příběh ze soundsystémového mejdanu, nesoucí se na riddimu, který je recyklací originální instrumentálky labelu Studio One jménem Mad Mad. Song tím, jak hudebně, tak textařsky vystihuje tehdejší postupy a reálie. Dancehallům v té době vládly nové nabasované verze riddimů, které vznikly o více jak dekádu dříve, na nichž umělci předávali každodenní historky doplněné o obecná rčení a přísloví. Jako je právě tento o nedorozumění se vstupařem, kdesi na bashmentu ve farnosti Clarendon.
Johnny Osbourne – Water Pumping (Jammy’s, 1983)
Lloyd James aka King Jammy svého času býval Prince, ale už tehdy měl svůj label Jammy’s. Ještě než si tento label a stejnojmenný soundsystem přivlastnili druhou polovinu osmdesátých, měl už na své pažbě několik zásadních záseků. To, že se mu podařilo do svých řad přilákat Johnnyho Osbourna, zpěvákovi nejen znovu nakoplo kariéru, ale především přineslo mnoho společných hitů. Water Pumping je prvním z nich. Dancehall a tanec byli vždy úzce propojené a je mnoho hymen, které oslavují určité taneční kroky. A právě párový tanec, kde partneři v těsném kontaktu napodobují vlnění vody, byl v osmdesátých letech velmi populární.
Yellowman – Nobody Move, Nobody Get Hurt (Volcano, 1984)
Dominance labelu Volcano byla tak markantní, že měl ve svých řadách dva umělce, kteří spolu soupeřili o titul nejlepšího deejaye Jamajky. Jedním z nich byl Josey Wales a druhým Yellowman. Ten neměl nikdy na růžích ustláno. Jako albín byl vždy svým okolím odtrskován, což se ještě utvrdilo na škole určené pro těžko zvladatelné mladíky. Přes všechny tyto nedostatky se z něj stal DJ držící se na vrcholu popularity, který je dodnes označován za Krále dancehallu.
Tenor Saw – Ring The Alarm (Techniques, 1985)
Jen málo songů vás dostane hned při prvním tónu. Při prvním zvuku. Ring The Alarm je tak ikonický, že se nelze přít, že se mu to povedlo. Jeho interpreta okamžitě dostal do hledáčků všech velkých jamajských producentů. Vedle toho se stal jedním ze songů, který spoluvytvořil legendu tohoto talentu, který zemřel dříve, než mohl ukázat vše, co měl připravené. Tento song je klasickou clashovou peckou, jenž slouží jako munice proti soundům oponentů. Osmdesátá léta byla clashi prošpikovaná a ustanovující v mnoha jejich zvyklostech. Jedná se tak o další jasně hovořící znak doby.
Wayne Smith – Under Me Sleng Teng (Jammy’s, 1985)
Je sranda, že nová senzace se dokáže zrodit z náhody. Tak vlastně dva kamarádi na nových Casio klávesách typu MT-40 našli rock’n’roll preset, zpomalili ho a jeden z nich, Wayne Smith, ho nazpíval pro label z jeho čtvrti. Po několika produkčních zásazích song vyšel a okamžitě se z něj stal hit. Ale co se instrumentálky týče, ta spustila celoostrovní šílenství. Jedná se vlastně o první stoprocentně digitální riddim bez živých nástrojů v jamajské historii. Do roka od jeho vydání už existovalo na dvě stě verzí v podání rozličných interpretů. Reggae a dancehall mají jeden zásadní milník – vydání Sleng Teng riddimu, protože po něm už nikdy nic nebylo jako před tím. A co to ten Sleng Teng vlastně je? Je to jeden ze slangových výrazů pro marihuanu. Under me sleng teng me, under me / Way in my brain, No cocaine / I don’t wanna go insane.
Sugar Minott – Herbsman Hustling (Black Roots, 1984)
Jestliže se chceme bavit o formování dancehallu, nesmí chybět jméno Lincoln „Sugar“ Minott. On je právě jedním z těch, který do této hry šel naplno, bez oddechu, chtíc pozvednout společnost, ve které žil. Nejenže se jeho talent ukázal velice brzy, ještě k tomu ho neustále hnala chuť věci posouvat dál. A jak už to tak bývá, když máte takový naturel, máte i tempo, kterému málokdo jiný stačí. Sugar „Booga“ se rychle postavil na vlastní nohy a založil jak soundsystem, tak několik labelů. Celý tento komplet de facto využíval i jako asociaci, která mladým z chudinských čtvrtí dávala naději a uplatnění skrze zpěv, práci ve studiu, pro sound atd. Od tohoto umělce je velice těžké vybrat jednu jedinou věc. Herbsman Hustling ale dokonale postačí. Na svou dobu revoluční riddim (v čase, kdy se s digitální produkcí jen lehce laškovalo), text písně popisující, jak si musí lidé přivydělávat prodejem trávy a riskovat tak vězení. Dancehall.
Wailing Souls – Firehouse Rock (Volcano, 1981)
Kingston byl vždy středobodem jamajské hudební produkce. Když se rodil a formoval dancehall, jedna čtvrť udávala veškerý tón a rytmus. Ta čtvrť se jmenuje Waterhouse, ale možná někdy právě v té době dostala přízvisko Firehouse. Svoje studia tam měli nebo pořád mají hudební géniové jako King Tubby nebo King Jammy, pochází odtamtud Junior Reid nebo Michael Rose. Wailing Souls této čtvrti vzdali hold v songu, který jsme do této desítky vybrali.
Super Cat – Vineyard Party (Wild Apache, 1986)
Někdo říká, že Super Cat je největší deejay historie. Prý: Dejte mu jakýkoliv riddim a on si ho osedlá, jak nikdo jiný… No, je to dost pravděpodobné. Když před pár lety „spáchal“ comeback na velká pódia, strhla se hysterie, které by snad mohlo konkurovat jen vzkřísení Boba Marleyho z mrtvých. Jeho styl převzalo mnoho umělců, ale jmenujme dva neznámější – Sean Paul a Damian Marley. Super Cat je aktivní od doby, kdy se dancehall začal utvářet, a provází jej stále. Z přehršle jeho hitů vybíráme ten, který vyšel na jeho vlastním labelu. A jestli nevíte, tak riddim se jmenuje Answer/Ansa.
Admiral Bailey – Punaany (Jammy’s, 1986)
King Jammy’s zcela proměnil reggae. O Sleng Tengu jste si přečetli výše. Další zásadní věcí byl song a riddim Punaany. Vytvořilo ho producentské duo Steelie & Clevie, kteří pro label Jammy’s tehdy pracovali. Tato instrumentálka udala směr, kterým se dancehall vydal zkraje devadesátých let. Song samotný byl neskutečně populární, ale v rádiu neprocházel přes cenzuru. Deejay Admiral Bailey to vyřešil tak, že ještě udělal verzi nazvanou Healthy Body. Té už nic nebránilo ovládnout éter. A proč originál cenzuře vadil? Protože punaany je v jamajském slangu…no, napovím vám rýmem: Když se takhle sukně sundá / Tenhle žlábek, to je k***a!
Half Pint – Greetings (Powerhouse, 1985)
Mluvit o vývoji a formování dancehall a nezmínit label Powerhouse, to prostě nejde. Jeho majitel George Phang byl zvláštní postava, ale nelze mu upřít, že cit pro hudbu měl nadělen po kýblech. Ze všech věcí, které na jeho labelu vyšly, by se dala vytvořit samostatná desítka songů. Vybrali jsme nakonec ten, který má na parketu i dnes, třicet let po vydání, neskutečnou odezvu. I kdyby zpěvák Half Pint nenazpíval nic jiného, tahle věc ho udělala nesmrtelným.
Tohle je deset songů, které vám podle nás pomůžou zorientovat se v bludišti jménem dancehall. Neváhejte zkoumat a prohledávat. Gudlak!