V neděli tomu bude již padesát let, kdy Neil Armstrong jako první člověk vstoupil 21. července 1969 na povrch magického Měsíce, odkud nám všem vzkázal legendární větu:
Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.
Ale co dalšího o Neilu Armstrongovi víme? Pojďme se dozvědět víc o tomto velikánovi našich dějin.
Dětství
Letadlům propadl tento nadaný chlapec, který se narodil 5. srpna 1930 v Ohiu, již ve dvou letech, když ho otec vzal na letecké závody. Do pilotní kabiny poprvé usedl o čtyři roky později. Od toho momentu stavěl letecké modely, které stále vylepšoval. Dokonce si ve sklepě sestrojil vzdušný tunel, aby zdokonalil aerodynamiku svých sestrojených letadel.
Dospívání
Již v první třídě převyšoval ostatní studenty svou inteligencí a přehledem. Jeho otec vychovával Neila a jeho dva mladší sourozence poměrně přísně. Své první peníze si sedmiletý hoch vydělal sekáním trávy na hřbitově. Ze zbylého kapesného si platil kurzy letectví. Pilotní průkaz získal již v 15 letech. Získal ho dříve než řidičák.
Studium
Studium na Purduově Univerzitě (obor letecké inženýrství) mu sponzorovalo námořnictvo USA v rámci tzv. Hollowayova plánu. Výměnou za to musel mezi druhým a třetím ročníkem odsloužit tři roky u námořnictva jako námořní letec.
Byl i zdatný hudebník. Na univerzitě hrál v místním orchestru na barytonový roh. Později školnímu souboru odkázal nemalý finanční dar.
Válka v Koreji
Své pilotní schopnosti a talent naplno prokázal v korejské válce, kam byl povolán v srpnu 1951. 3. září jeho stroj zasáhly korejské střely. Ve snaze získat kontrolu nad letadlem vrazil do šestimetrové věže, která vytvořila metrovou trhlinu na křídle. Navzdory tomu zvládl doletět nad vlastní území, kde se katapultoval. Během nasazení v Koreji se zúčastnil 78 bojových letů, za něž získal řadu ocenění včetně Letecké medaile a Zlaté hvězdy.
Rodina
Byl dvakrát ženatý. Jeho první ženou se stala v roce 1956 spolužačka z Purduovy Univerzity Janet Shearon. Měli spolu tři děti – Ricka, Karen a Marka. Právě jeho jediná holčička zemřela ve dvou letech na mozkový nádor. Armstrong se s její smrtí nikdy nevyrovnal. S Janet se rozvedl po 38 letech manželství kvůli jiné ženě – Carol Knight. Do té se zamiloval na první pohled na golfovém turnaji.
Přípravy na životní misi
Poté, co na Univerzitě v Jižní Kalifornii dokončil studium leteckého inženýrství, se stal zkušebním pilotem na Edwardsově základně v Kalifornii. Létal v upravených bombardérech, poté se dostal k raketovým letadlům. Roku 1962 měl nalétáno přes 2450 hodin. Během svého života se proletěl ve více než dvou stech typech leteckých a vesmírných strojů. Nejrychleji letěl 3989 mil za hodinu, čímž pětinásobně překonal rychlost zvuku. V roce 1966 byl zařazen do vesmírného programu NASA. Postupně se stal velícím pilotem na misích do vesmíru Gemini 5, Gemini 8 a Gemini 11, které proběhly od srpna 1965 do března 1966.
Přistání na Měsíci
Mise Apollo 11 započala 16. července 1969 startem z Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral. Posádku tvořili Michael Collins a Edwin Aldrin. Loď Apollo byla ve srovnání s přechozími typy Gemini poměrně prostorná, což nejvíce ocenil velitel mise Armstrong, který překvapivě od dětství trpěl kinetózou a nevolnostmi. Let k Měsíci si astronauti zpříjemňovali mimo jiné i poslechem Dvořákovy symfonie Novosvětská.
21. července vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce. Tento okamžik sledovalo v přímém přenosu 600 milionů lidí. „Najednou jsem si uvědomil, že ten malý krásný modrý hrášek, co vidím, je planeta Země. Přesto jsem si nepřipadal jako obr, ale naopak velmi, velmi malý,“ řekl později Neil.
Na Měsíci setrvali astronauti přes dvě hodiny, během kterých vztyčili americkou vlajku, pořídili fotografie a sesbírali potřebné vzorky (celkem přivezli 22 kilogramů hornin). Všichni tři astronauti v pořádku přistáli v Tichém oceánu 24. července jako národní hrdinové. Protože nikdo předtím na Měsíci nebyl, vědci se obávali, aby s sebou nepřinesli neznámé patogeny z vesmíru. Na přijímaní gratulací si tak trojlístek astronautů musel počkat až poté, co byli po osmnácti dnech propuštěni z karantény.
Tajemné pásky
21. července je tomu přesně 50 let, kdy Armstrong poprvé vkročil na povrch měsíce. Discovery Channel při této příležitosti uvede nový dokumentární snímek Apollo: Ztracené záznamy (Apollo: The Forgotten Films). Ten obsahuje dosud nezveřejněné audio i video záznamy, které se podařilo obnovit.
„Záměrem tohoto památečního speciálu je oslavit a vzdát hold každému, kdo se zasloužil o realizaci této nejneuvěřitelnější mise,” řekl Howard Swartz z Discovery Channel a dodal:
Snímek obsahující výhradně archivní dobové záběry bude pro diváky poutavým zážitkem, jenž je přenese zpátky do doby naděje i strachu, která nakonec vyústila ve vítězství.
Diváci se mohou na toto unikátní dílo těšit 21. července 2019 ve 22 hodin na Discovery Channel. Film obsahuje záběry z množství různých zdrojů včetně výzkumných center NASA, Národního archívu a zpravodajství té doby. Tento úžasný poklad, kvůli němuž se bylo potřeba probrat tisíci filmovými kotouči, poskytuje nevšední pohled do zákulisí vyčerpávajících příprav, které předcházely vyslání prvních lidí na Měsíc.
Život poté
Z posádky Apolla 11 se rázem staly adorované hvězdy, které cestovaly po celém světě a vítaly je davy fanoušků. Armstrong odmítal vstoupit do politiky, i když se ho snažili získat jak republikáni, tak demokrati. Krátce po návratu z Měsíce prohlásil, že neplánuje žádný další kosmický let. Přesto nadále spolupracoval s NASA. Jako člen komise se podílel i na vyšetřování nehody raketoplánu Challenger. Později vyučoval letecké inženýrství na univerzitě v Cicinatti.
Jeho dobrodružná povaha se promítla i ve výpravě do Ekvádoru, kde se snažil přijít na kloub tajemství tzv. Železné knihovny. S úspěchem se bohužel nesetkal, nebyl však první, ani poslední. V cestopisné reality show Discovery Channel Výprava do neznáma (Expedition Unknown) se do hlubin latinoamerického podzemí vypravil po jeho stopách i dobrodruh Josh Gates…
Tichý hrdina
Na sklonku svého života odmítal dávat interview a ani podpisy, neboť se mu nelíbilo, že je lidé pak draze prodávají. Když mu během několika měsíců zemřeli v roce 1991 oba rodiče, dostal slabý srdeční záchvat. Problémy se srdcem musel řešit operací. Na následné komplikace 25. srpna 2012 zemřel.
Jeho popel byl rozptýlen v Atlantském oceánu během pohřební ceremonie, která se konala na palubě raketového křižníku USS Philippine Sea. Památná je i jeho věta:
Věřím, že každý člověk má předem určený počet srdečních tepů. Nehodlám promarnit ani jeden z nich.
